2007 – Rudé Sestry


Rudé Sestry, Železničářská společnost TRAPLRAIL

2007RudeSestry

NESMĚŘ 2007
stavba železnice

Rudé Sestry
TRAPLRAIL

neděle 5.8.:

Prahu opouštíme po desáté a kolem jedné dorážíme do Nesměře, kde už na nás čekají dostavníky, které jely nezávisle. Rychle se snažíme zabydlet se na pokojích (vozíčkáři jsou samozřejmě dole v přízemí), abychom mohli kolem druhé zakusit první jídlo. Hned na začátku je třeba říct: možná zjistíme, že do jídelny je to víc do kopce než se zdá, možná zjistíme, že parkokvištní dlažky s prorůstající trávou nejsou pro vozíky to nejlepší, možná zjistíme, že přístup do vody je možný pouze s jeřábem, možná zjistíme, že terén okolo tábora není nejvhodnější, ALE URČITĚ ZJISTÍME, ŽE NIKDE NEVAŘÍ TAK DOBŘE!


říčka – nebezpečně romantická

chatičky (v těch byly sklady atp.) a postavené stany (v těch byl stín)

pohled zespodu na venkovní umývárnu (využívanou chlapci, holky neopouštěly budovu) a nahoře je vidět i budova jídelny (týpí asi pozná každý) .

Po obědě přichází čas na podepsání smluv se společností TRAPLRAIL. Tato železničářská společnost staví trať přes území Severní Ameriky. Aby šla práce lépe od ruky (či nohy či kolečka), každou ze tří plánovaných tratí bude stavět jedna pracovní skupina. Tady jsou jména jejich členů i s hromadným vyobrazením (některá individuální vyobrazení pak najdete „pod“ jménem.

 

Želé z nic E19
Jana, Jindřiška, Luďa, Viktor Jirka
MíšaP. KristýnkaP. FandaS. HonzaS. MarieŘ. LauraS. RomanM. TomášH. DavidV. PepeB. PetraŠ. AdélaR. EliškaF. IvanaK. MarkétaMaš.
Modré oušurunu do županu v lomu
Daneček Pavlínka, Radeček, Štěpánka
LuckaH. DanaV. NatálkaS. MichalG. HonzaR. ŠárkaS. PavelK. OndraV. RíšaS. VojtaZ. ŽanetaM. VerčaZ. MarkétaMat. PetraB.
Z půlky prázdný Westendr
Bára, Géza Pipítko Vítek
KatkaM. KáčaP. VénaN. PéťaČ. MirekM. KristýnaB. TomášP. RomanK. MichalJ. TomášV. VerčaB. JájaP. ZuzkaB. LuckaC. Ursi

Želé z nic E19

Modré oušurunu do županu v lomu

Z půlky prázdný Westendr

 

pondělí 6.8.:

Ráno zkoušíme několik základních železničářských dovedností. Každý dělník na trati musí samozřejmě umět tu základní věc, tedy kladení pražců (za ty posloužila vlastní těla).

Odpoledne zkoušíme rychlostní parníkovou přepravu a všechny pracovní skupiny pracují na svých mapových projektech. Večer šoupeme mokasíny při tancích na linu.


červená mapa

zelená mapa

modrá mapa

Ondra ukazuje, co bude během pobytu důležité

Géza Fandovi speciálním drbacím měřákem měří hlavu (zřejmě kvůli čelence)

Parkovištní dlažky v přímém záběru.

úterý 7.8.:

Pokud chcete na Divokém Západě někam dojet a nemáte ještě postavenou železnici, musíte si chytit koně, lasem, které musíte nejdřív uplést. Čím komplikovaněji, tím samozřejmě lépe. Když už máte ta lasa, tak samozřejmě zkusíte koně chytat, že (naštěstí i židle má 4 nohy)?


Westendr má našláplo

Tady máme v popředí například Fandu a Míšu u prostředního pramene

Oušunuru se nevešli do záběru, pracují na velkých plochách

komplexní pohled na pověšené mapy

detailní pohled na mapy

Hic sunt slepýš

Odpoledne jsou vedra, takže se snažíme využít říčku. Když nejde mohamed do vody, musí voda k mohamedovi. Zkoušíme plnit kotle parních lokomotiv.


Pepa, Kristýna, Roman a Markéta právě nabírají vodu

Káča se snaží předat vodu Vénovi, nebo se Véna snaží předat vodu Káče, těžko říct

Laura s Eliškou asi nakupují ve stejném módním salónu

Když už jsme u vody, můžeme provést i indiánský rituál vodního křtu. Vědeckými metodami zjišťujeme, nakolik je každý ze skupiny schopen se ponořit do vody.


Kristýna, Tomáš a Lucka se právě chystají smočit

když to nejde po svých, pomůžou jeřábi

tady to vypadá na celkové ponoření Elišky, když se tedy podaří zacpat příslušné otvory

Po večeři zkoušíme další traťovou dovednost. Šroubování kolejnic k pražcům, tedy hlavně to šroubování.


Katka ukazuje, jak umí šroubovat

jsou míče, do kterých se trefí každý

i když někdy záleží spíš na vodiči

středa 8.8.:

Indiánský kmen Rudé Sestry věnuje velkou pozornost výrobě čelenek. To ovšem znamená, nejdříve vychovat potřebného ptáka, který následně obětuje své brky. Aby ho nebolelo trhání per, tak mu provádíme lokální umrtvení (tzn. zabijeme ho na místě)


Katka kouká, jak se postavit k problému, tedy k sezení na vejci

dotyčný pták v celé své pověšenosti

Štěpánka s Pavlínkou vyrábí vejce, Žaneta vyrábí něco neviditelného

tým mechanejceniků z Želé pomáhá Elišce v hnízdě při rychlostním sezení na vejci

Fanda snáší snášení a nošení vajec s úsměvem

lokalita lokálního umrtvování

Po dalším výborném obědě jsme vyzkoušeli oblíbenou indiánskou hru, házení perem na dálku. Také jsme se věnovali zvířátku na Západě velmi častému, kravám. No, asi byste nechtěli být v jejich kůži, protože o tu nám šlo. Nejdříve kravičku podojit, pak kravičku porazit, potom kůži vydělat.


porážení krav může být i vcelku humánní (nebo hovězánní)

Šárka se také snaží porazit krávu

Géza pomáhá vydělat hovězinu Katce

Michal dojící

Tomáš dojící

Lucie dojící

čtvrtek 9.8.:

Obloha bez mráčků, teplota kolem 30 stupňů, terén kolem tábora prudce stoupající (a tudíž téměř nedostupný), říčka nekoupatelná, kam tedy půjdeme? Naštěstí leží kousek po proudu loučka, na jejímž jednom kraji se dopoledne krčí trocha stínu. Každý asi ví, jak získat pražce, stačí je sklidit z dubu pražcového. Nejdřív je potřeba duby vysázet a potom je také pokácet.


Péťa sází (ale nebojte, žádný hazard)

některé dubové aleje jsou evidentně pravidelnější

Honza sází, kontrolován oušuruňáckým kontrolorem sazenic, Radkem

Želé alej trochu ujíždí, ale třeba to Tom srovná

Skoro rovný Westendr

takhle to nevypadá, ale Honza je děsně rychlej

Formule Fanda Frčí

i když se kácí les, neměl by nikdo padat

rychlostní kácení dubů je pěkný fofr

Zpracovávání dřeva a výrobě pražců se věnujeme i po obědě. Když chcete dřevo uchránit před termity, musíte je nejdříve pořádně poznat. Takže si zkusíme, jak zbavit strom jehličí či listů a jak rozkousat kmen na pidipilini.


termit David ukazuje, jak hezky sežmoulal korunu

asistované pidipilinování

každý termit měl své jisté tři kmeny (než začlo pršet a chroupání stromů bylo násilně přerušeno)

Stavět železniční trať přes skalnaté oblasti znamená umět zacházet s dynamitem (nebo alespoň s kypřícím práškem)


Honza strachem připravuje nálož tak rychle, že ani moderní digitální technika nestíhá

občas má člověk nebezpečné práce až po zuby

zachycený výbuch nálože

Pestrý, barevný a chutný koktejl pro osvěžení paměti

pátek 10.8.:

Objednali jsme speciální kloubový dostavník a vyrážíme na výlet. Nejprve do westernového městečka v Boskovicích, kde si počkáme například na představení Mistra Majkla. V městském parčíku si dáváme obýdek a doufáme, že obloha bouřkou jen planě hrozí. Před odjezdem do Machochy si dopřáváme krátký, tzv. zmrzlinový, rozchod.


harmonika je příjemně prostorný hudební nástroj

před salůnem

čekání na déšť

Z Boskovic se přesouváme prérií k Macoše, kam dorážíme jen tak tak. Část železničářů nasedá na místní železnici a všichni pak na lodičky, které nás odváží proti proudu Punkvy kousek pod dno Macochy a pak zase zpět.


jedna z lodí právě odplouvá z přístavu do černých hlubin podzemí

v černých hlubinách jsou masvícené méně černé krápníky

v hlubinách je čilý lodní provoz, lodě zastavují v různých skulinách, aby protější loď mohla proplout

sobota 11.8.:

Na scénu opět přichází pražce (věřte ale, že pro železniční trať jsou opravdu, skutečně důležité). Tentokrát zkoušíme chůzi po pražcích.


člověk si oblékne pražce

a pak se snaží šlapat přesně na ně (Týnka šlape na pražce trochu alternativně)

toto nevypadá na přesný pražcový došlap (a zastřihování se nepočítá)

Co jiného si Rudé Sestry mohly přát k dnešnímu význačnému obědu než rýži. Po nakrmení Sester se rozběhl železničářský test, což obnášelo hmatovou zkoušku (v tunelu je tma a dělník musí umět nahmátnout to správné nářadí, například baterku), drcení kamenů na štěrk (zubama :-), pískot na píšťalku, rovnání pražců do vagónu a poznávání barev semaforu. Večer se pak rozsvítilo zelené světlo a všichni diskofilové mohli vtančit do sálu.


Ham

Ham

Mňam

Vítek je asi hladový jak herec

semaforová součást železničářského testu

v každém je kus diskofila

Copak asi nahmátne? Světlo na konci tunelu?

detail rovnání pražců do vagónu

neděle 12.8.:

Jedna třpytivá věc je neodmyslitelně spjata s Divokým Zápedem. Je to zlato. Dobře se nosí například v měšci, pokud si ho dokážete ušít. Můžete ho mít spoustu, pokud z vás nevypadne při prohlídce šerify. A když máte dobré nástroje, tak ho můžete hledat všude.


z týpí se stal úkryt švadlenek

šerifská prohlídka není žádná sranda

Nemáš něco ještě v kapsičkách, Katko?

Roman vypadá dost odevzdaně, zřejmě doufá, že ho nevytáhnou dostatečně vysoko (skoro měl pravdu, holomek jeden dlouhá 🙂

na hledání zlata lze jít i sofistikovaněji než s pánví

ale i tak raději s pomocníky

Hlavním trhákem odpoledne je krocení býka, kterého mírně předkrotili manželé Pivákovi


Lucka se zatím drží

jeden nevěří, jak se dá sedět na býkovi

ani druhý nevěří

Hodně zdraví, štěstí, …….

pondělí 13.8.:

O saloonu už jsme se zmínili, takže dnes můžeme zkusit několik „barových“ dovedností. Například rychlosvlékání a rychlooblékání. Nebo házení klobouku na věšák. Nebo objednávání a pití panáka. Nebo křtění pálenky (i když křtít se dá ledacos). Nebo balení cigarety. Nebo sedlání koně (před barem, samozřejmě). Nebo střílení (v baru, samozřejmě, a bez hluku, protože se střílelo pomocí laseru)


Šátek už skoro máme, tak ještě vestičku.

Jájo!

Křtím tě!

ministr zdravotnictví by se divil

bar u 10 yardů

úterý 14.8.:

Protože z minulých dnů každému zbylo něco málo či více dolarů, dnešek byl věnován jejich utrácení. Například za svezení na koni, zaplatí každý rád. Večer zapalujeme oheň, hrajeme, zpíváme a máme i možnost vidět bájného rudosesterského Ohnivého Oře ze sedadel kouzelného vlaku.


ÍÍÁÁÁ nebo jak dělá kůň

pan průvodčí vpouští zaměstnance Traplrailu do bájného vagónu

kde lze spatřit bájného Ohnivého Oře

středa 15.8.:

Středa je věnována divadelním představením. Téma je vcelku nasnadě. Železnice, Indiání, Divoký Západ atp.


toto patří spíš mezi „atp.“

smrt bývá v dramatech často

psi naštěstí do areálu směli

Pavel zřejmě hraje modré mládě ohnivého oře

zde, opět smrt na scéně, navíc to vypadá na loupežné představení

pražská muzikálová scéna by záviděla harleje, co přijel na scénu

čtvrtek 16.8.:

Zaměstnancům Traplrailu společnost nijak nezakazuje přivydělávat si prodejem kupříkladu diamantů či hovězích kůží. Zkoušíme tedy lovit krávy, vydělávat a sušit jejich obleky. Využíváme také trochu stínu na břehu a simulujeme průchod neprůchodným terénem. Odpoledne potom hrajeme poslední hry. A s čím si asi tak můžou hrát železničářští zaměstnanci? Samozřejmě s pražci.


za Danou sbírající diamant jsou vidět na pastvině ležící krávy

detail potírání kůže vydělávací tinkturou

tady už je pohled do sušárny

Míša prostupujicí terénem

Kristýnka (nebo Viktor) se pokouší hodit pražcem za hlavu

Přerazit pražec malíkovou hranou asi bolí, že?

pátek 17.8.:

Páteční čas je věnován úklidu, balení a přípravě na odpolední show, ve které má každý poslední možnost získat pražce pro svou pracovní skupinu. Po obědě tedy vypuká ohromná předváděčka. Po večeři se z jídelny stěhujeme dolů do klubovny a roztáčíme hvězdná kola. Je to fajn, fajn, fajn, je to fajn, fajnový.


na předváděčce se předváděli nečekané věci, Fanda například předvedl zpěv

Tomáš předvádí své svaly

Véna předvádí jak dělá mrtvého

Šárka předvádí břišní tanec

to nejsou duchové, Tomáš s Pavlem předvádí brejkdenc

Markéta, Roman, Pepe a Lucka předvádí společensky tanec