sobota 9.8. Do Pařezu!
Autobus měl malinko zpoždění, takže Prahu jsme opustili před jedenáctou.
V již dobře známém Pařezu jsme byli kolem jedné, dali si obýdek a ubytovali se.
Odpoledne pak v naší laboratoři odebíráme vzorky vlasů na výzkum DNA. Podle výsledků testů jsou pak sestaveny jednotlivé týmy, jejichž úkolem bude prozkoumávat lidské tělo, aby si znuděný miliardář Anatom Somik mohl zaplatit výrobu nového těla. To jeho staré už je totiž sešlé stářím, skoro průsvitné. Večer pak jednotlivé týmy vymýšlejí své bojové, vědecké pokřiky, názvy.
Jeden z vedlejších aspektů požívání zmenšovacích pilulek je, že se pak musíte prohlížet lupou. Názorně to lze vidět na sestavách dotělních týmů.
neděle 10.8. Do těla!
Jako každé ráno, nejdříve Anatom Somik rozdal zmenšovací pilulky, abychom se mohli vypravit do těla. Jako první výzkumný úkol se týmy pokoušeli nasimulovat pohyb lidského těla. Je to aktivita velmi náročná zejména na koordinaci, v podstatě stejně jako s opravdovým tělem. Odpoledne se pracovalo na lékařských diagnostických snímcích, dokončovali se týmové prezentace a v bazénu se makalo na aerobní kapacitě, která se pak hodila večer u diskotéky.
pondělí 11.8. Do reprodukční soustavy!
Jako téměř každé ráno se, tentokrát u bazénů, odehrála motivační scénka o vývoji člověka od spermie a vajíčka až do poporodní fáze.
Na vycházce do blízkých skal jsme si zahráli několik reprodukcí motivovaných her. Cestou proběhla erekce, měřící na výšku asi 5 metrů. Ve skalách obligátní štafetový závod spermií. Pak si každý vyzkoušel cestu vejcovody s následnou ejakulací. Potom jsme se vrátili zpátky do výkrmny – kuchař Pavel měl bohužel utkvělou představu, že všichni musí mít jateční váhu.
Odpoledne jsem pokračovali v načatém programu. Na řadě bylo střihání pupečníkové šňůry (nejtěžší bylo sehnat pupečníkové šňůry), práce s porodními kleštěmi, objem vajička (které bylo předtím umně vymodelováno každým členem týmu z modelíny a pak se měřilo, kolik se do něj vejde vody), nidace (zahnízdění vajíčka v placentě, provádělo se z terasy na terč), porod spočíval v protlačení nafouknutého balónku skrz porodní otvor, vypouštění nafouknutého (nahrazeno balónkem) do dálky, vymodelování modelu lidského těla a konečně se hodnotilo, komu všemu vydržel ráno zavázaný spermiový ocásek až do večera.
úterý 12.8. Do oběhového systému!
Dopolední výprava do krevního oběhu proběhla na hřišti (rovná zem – asfalt, žádné drny, žádné zakopávání). Soutěže probíhaly v duchu „K čemu slouží krev“ s náznakem štafet, a protože krev obsahuje hlavně vodu, tak ji musel každý mít s sebou v nafukovacím balónku. Postupně jsme zkusili přenášet krevní destičky, vitamíny a minerály, měřili jsme kolik tekutiny lze přenést co nejrychleji. Samozřejmě jsme zkoušeli proplétat síť krevních vlásečnic.
Některá odpoledne byla letní, ta jsme pak zkoušeli trávit u bazénu. I toto. Každá krevní buňka ví, že ze srdce se musí Do těla aortou. A pak už stačilo se jen proplést s cévním zásobníkem celou sítí krevního oběhu. Jednou z funkcí krevního oběhu je i termoregulace, proto jsme zkoušeli, na kolik stupňů lze ohřát vodu lidským tělem (asi na 33 stupínků za 10 minut).
středa 13.8. Do dýchací a oporné soustavy!
Anatom Somik je sice velmi znuděný, ale také velmi bohatý, takže nám zaplatil velmi drahá zařízení na zviditelnění lidského dechu. Pak už jen stačilo postavit do souboje po jednom členu z každého týmu a porovnat, komu se povedou tím bublifukem nejlepší bubliny.
Po obýdku a poledním klidu jsme naložili náklaďák a vyrazili směrem k Pařezu, kde jsme na blízké mýtince rozplétali kolagenová vlákna. Po rozplétání každý z týmů sestavil z přírodních materiálů (aby to bylo jako doopravdy) model člověčí kostry. Před odchodem zpět do tábora měl ještě každý člen 1 minutu, za kterou musel naškrabat co největší množství kostních minerálů (prostě pěkně strouhat šutr o šutr a zrníčko za zrníčkem zvětšovat týmovou hromádku).
Během dne všechny týmy zkošeli ještě další, zejména dechové, pokusy, hry a soutěže.
čtvrtek 14.8. Do Jičína!
Na čtvrtek se těšil každý, tedy každý, kdo má rád vodu. Zejména pak vodu 25 metrů dlouhou nebo vodu divoce se točící úzkým korytem, vodu sklouzávající skrz spirály toboganu či vodu brzdící dopad z výšky, vodu vodopádovitě padající i vodu vířící či horkou. Za dvě hodiny v Aquacentru se opravdu dá všechna ta voda stihnout.
Po plavání vždycky pořádně vyhládne, takže piknikově laděný oběd v Jičínské áleji byl víc než vhodný. Tentokrát jsme pak vynechali polední klid a vrhli se rovnou do víru města.
Každý si umí představit, jak dokáže člověka zmoci nakupování, takže se nikdo nebude divit, že po příjezdu do tábora byla energie nejvýš tak na večeři a trochu toho volna.
pátek 15.8. Do trávicí soustavy!
Motivační scénka ukázala jasně způsob, jakým směrem se bude trávicí soustava zkoumat. Z pusy do ….. to slovo asi psát nemusím, že? Navíc scénka umožňovala každému zajistit si celotáborový hladký průběh nestrávených zbytků, když nestrávený zbytek osobně strčili do bazénu. Zbytek musel být tedy z nádrže asi padesátkrát vyloven ven, aby mohl být zase hozen zpátky.
První soutěž spočívala ve správném strávení feferonky (aby to bylo pikantní) a hlavně jejím následném vyloučení a trefení se do mísy.
Po obědě proběhlo kvůli nepříznivému počasí neplánovavé hudební a taneční odpoledne.
Další trávicí soutěž se týkala tenkého střeva, kde se trávené jídlo posouvá díky postupnému, vlnovitému stahování svalů, tzv. peristaltika. Proto jsme uspořádali peristaltický souboj skrz šestimetrová tenká střeva.
Jídlo velmi úzce souvisí samozřejmě i s pitím, takže se nabízelo uspořádat turnaj i v pití, brčkem (věděli jste, že se vyrábí až metrová brčka?).
sobota 16.8. Do oporné soustavy!
Sobota byla zastřešena kostmi, svaly a šlachami, ale pod střechu se vešlo ještě pár výzkumů týkajících se jiných soustav. Hned první aktivita se týkala srážení krve, každý tým musel utvořit v podstatě co nejmenší strup.
Pak se přešlo na šlachy, ty musí vydržet všechno to napínání. Po trojicích se proto soutěžilo v přetahování šlach. Opornou soustavu máme zejména, abychom nepadali (simulováno sloupcem z modelíny stavěným do výšky) a abychom se nepřetrhli (simulované modelínovým vláknem).
K tomu jsme se podívali na imunitu a zastříleli si na bacily.
Po večeři se zapojili bedny a naše ušní bubínky se začly chvět zvukovými vibracemi a těla třást v rytmu hudby.
neděle 17.8. Do smyslové soustavy!
Ten den začal obvyklou aplikací zmenšovacích pilulek a smyslovou motivační scénkou. Kvalita přítomných smyslů se pak u všech přítomných testovala celý den.
Během smyslování postupně tábor opouštěly jednotlivé dotělní týmy, neboť na zřícenině Pařez bylo připraveno již téměž klasické (tzn. podruhé prováděné) slaňování. Naštěstí se udělalo kapánek slušnější počasí, sobotní lanovku do rybníka jsme museli právě kvůli počasí zrušit.
pondělí 18.8. Do nervového systému!
Dopoledne jsme se vydali na naši oblíbenou lesní cestu mezi skály. V rámci výzkumu přenosu nervového vzruchu si to vyzkoušeli všechny týmy, čidlo na začátku zaregistrovalo pannu nebo orel a informace se pak předávala domluvenými signály řetězem na konec, kde se ještě vyhodnotila správnost přenosu.
Odpoledne jsme pokračovali ve zkoumání přenosu, zaměřili jsme se na přenos signálu pomocí neuromediátorů, které se „přesypávají“ z neuronu do neuronu. Nechyběl ani vědecký test lidských myslí ve formě zapeklitých otázek.
Večer proběhla i mile spontánní ukázka břišních tanců.
úterý 19.8. Do Trosek!
Na Trosky se vyrazilo brzo po snídani. Již tradičně každý tým putoval samostatně a potkávání se dělo pouze na zastávkách. Když vedla cesta lesem, což se částečně dělo, bylo příjemné počasí, jinak vedro, vedro, vedro (na hranici pochodovatelnosti). Kolem asi šesté jsme obsadili Trosky (někteří vypadali skoro až stylově, jako trosky).
středa 20.8. Do klidu!
Povýletová středa byla věnována spíše pasivitám než aktivitám. Během dne se malinko dodělávalo několik restíků, co zbyly z předchozích dnů. Koukly jsme se také na ukázku bojových sportů a žonglování. A začlo se s přípravami na chystaná divadelní vystoupení.
čtvrtek 21.8. Do divadla a imunitního systému!
Dopoledne se jednotlivé týmy věnovali výrobě rekvizit, učení rolí, zkoušení a všem ostatním divadelním činnostem. Ještě před obědem jsme se pak dočkali tří původních divadelních představení. Ve stručnosti se můžeme seznámit se základními náměty, detaily jsou pak dohledatelné ve fotografické sekci. Takže:
13 chytrých hlav: lékařská hra pojednávající o škodlivosti alkoholu
Červené krvinky: lékařské drama s kriminální zápletkou
Blue sme modřiny: lékařské didaktické představení o vývoji člověka
Odpoledne byl proveden průzkum imunitního systému. V bazénku se například hubili bacily protilátkami.
Po večeři se konala velká přehlídka těl a jejich schopností moderovaná dvěma moderátorskými těly/esy (nehodící se škrtněte).
pátek 22.8. Do finiše!
Balení, úklid – taková klasika poslední den, ale podařilo se nám uskutečnit ještě několik posledních průzkumů lidského těla. Například jsme zjišťovali, jak rychle rostou vlasy, k čemuž se čirou náhodou hodily ty vyholené vlasy od rozboru DNA.
Večer taktéž klasická diskotéka a tajemný noční rozlučkový přípitek s Anatomem Somikem, který, doufáme, získal dostatečné množství informací, aby si mohl nechat udělat nové tělo místo toho jeho skoro již průsvitného starého.
sobota 23.8. Do mů!